Každá změna, která podráždí nervovou buňku se nazývá podnět a nervové buňky, které přijímají podněty z vnějšího prostředí se nazývají receptory.

Podnět vyvolá podráždění, které se přenese do centra, kde se mění na vzruch. Nervová vlákna, která vedou vzruchy z tkání a orgánů do nervových center jsou vlákna dostředivá a ta která vedou vzruchy z nervových center orgánů a tkání jsou vlákna odstředivá.


Nervovou soustavu dělíme na:
1. CNS - centrální nervovou soustavu
2. ONS - obvodovou nervovou soustavu
3. VNS - vegetativní nervovou soustavu



CNS - CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Skládá se z mozku a míchy

Mozek

• je uložen v dutině lebeční a tvoří jej:

Mozkové polokoule

• jsou tvořeny na povrchu z šedé mozkové kůry a uvnitř bílé hmoty. Jsou nejvyšším orgánem nervové soustavy, řídí veškerou činnost organismu.

Čichový mozek

• je centrem čichového ústrojí. Je jen průměrně vyvinutý (značně vyvinutý je např. u šelem).
  
  Mezimozek
• řídí dechový aparát, srdeční činnost, pánevní orgány, termoregulaci a hospodaří s cukry, vodou a solemi.
  
  Střední mozek
• je centrem zrakového a sluchového centra, pohybových reflexů a jsou v něm nervové dráhy, které spojují zadní mozek s předním mozkem.
  
  Mozeček
• je v něm centrum pro regulaci pohybu, udržování rovnováhy, polohy těla a končetin.
  
  Most
• leží pod mozečkem a je to spojnice s míchou.
  
  Prodloužená mícha
• řídí dýchání, reflexní děje (sání, polykání, kýchání, slinění a slzení) a krevní oběh.
  
  
  Mícha
  Navazuje na prodlouženou míchu, prochází páteřním kanálkem a končí v křížové oblasti. Meziobratlovými otvory vystupují z míchy míšní nervy krční, hrudní, bederní, křížové a ocasní.
  Je složená z vnitřní šedé hmoty ve tvaru "H" a na povrchu je pokryta bílou hmotou.
  
  
  
  ONS - OBVODOVÁ NERVOVÁ SOUSTAVA
  Tvoří ji síť nervů, které prochází všemi tkáněmi a orgány a jsou spojeny s CNS.
  
  Podle místa výstupu dělíme nervy na:
• mozkové nervy - inervují (ovládají) orgány hlavy (př. čichový, trojklaný, zrakový, okohybný, jazykohltanový, sluchově rovnovážný,...)
• míšní - inervují trup a končetiny
  
  Dále ještě rozlišujeme nervy:
• dostředivé - vedou vzruchy do CNS
• odstředivé - vedou vzruchy od centra do těla
  
  
  
  VNS - VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
  Řídí činnost ústrojí, které nepodléhá vůli jedince (trávení,...). Je řízena centrální nervovou soustavou.
  Inervuje všechny tkáně těla, řídí jejich růst, výživu, působí na hladkou a srdeční svalovinu.
  
  Rozeznáváme 2 typy VNS:
  
  SYMPATIKUS
• vybíhá z každého obratle míchy.
• po určitých úsecích vytváří uzliny - GANGLIA. Z ganglií se sympatikus bohatě větví a vstupuje do vnitřních orgánů - působí na rozkladné procesy.
• působí přes den
  
  PARASYMPATIKUS
• působí až v noci

také se bohatě větví na ganglia

Sympatikus a parasympatikus působí navzájem protikladně (vzájemně se doplňují).



ČINNOST NERVOVÉHO ÚSTROJÍ

Nervové ústrojí přijímá z vnějšího i vnitřního prostředí vzruchy, vede je do ústředí, kde se zpracují a vyvolají přiměřenou reakci. Základním projevem činnosti nervového ústrojí je REFLEX. Je to převod vzruchu z přijímacího orgánu, neboli receptoru do nervového ústrojí a z ústředí k výkonnému orgánu - efektoru. Dráha, po které reflex probíhá se nazývá REFLEXNÍ OBLOUK.

• Reflexy rozeznáváme:
• nepodmíněné - zvíře se s nimi již rodí (např. dýchání, slinění, sání, polykání,...). Jsou poměrně stálé a nemění se po celý život. Patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný.

podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek. Jsou nestálé, dočasné a při změně podmínek zaniká. Umožňují zvířatům přizpůsobit se proměnlivému životnímu prostředí - tato schopnost se nazývá adaptace.

Trávicí soustava

Trávicí soustavu tvoří orgány, ve kterých probíhá metabolismus živin a formování nestrávených zbytků do výkalů. Tyto orgány jsou umístěny za sebou tak, jak se postupně podílí na zpracování potravy. Potrava projde trávicím traktem za 38 - 48 hod.

TRÁVICÍ TRUBICE

Stěna trávicí trubice se skládá ze 4 vrstev. Vnitřní stěnu tvoří sliznice, na ní je podslizniční vazivo, další vrstvou je hladká svalovina a na povrchu se nachází pobřišnice.
Jinak trávicí soustavu tvoří:

Dutina ústní

• je přizpůsobena k uchopení, rozmělnění a proslinění potravy. Vpředu je ohraničena velmi pohyblivými pysky, z boku tvářemi a žvýkacími svaly. Strop tvoří tvrdé a měkké patro a na spodině je jazyk.
• jazyk má 3 části a to volný, velmi pohyblivý hrot, méně pohyblivé tělo a kořen jazyka. Tvoří ho žíhaná svalovina a na jeho povrchu jsou nitkovité bradavky, ve kterých jsou uloženy chuťové pohárky.
• zuby tvoří řezáky ( INCISIVI ), špičáky ( CANINY ), předstoličky ( PREMOLARES ) a stoličky ( MOLARES ).
• do dutiny ústní vúsťují slinné žlázy, které reflexně vylučují při žvýkání sliny, obsahující enzymy PTYALIN a MUCIN, které se podílejí na počátku trávení. Produkce slin je až 20L za den.

Hltan

• zde se kříží cesta dýchací s cestou trávicí.
  
  Jícen
• probíhá po levé straně průdušnice a dopravuje potravu do žaludku. A protože kůň má jiné vústění jícnu do žaludku než má člověk, nemůže zvracet!
  
  Žaludek
• kůň má jednoduchý žaludek, který má obsah 15L. Je vystlán žlaznatou sliznicí narůžovělé barvy.
• dochází zde k štěpení cukrů, bílkovin a částečně tuků. Na trávení se podílí žaludeční šťávy, které obsahují PEPSIN (štěpí bílkoviny) a kys. solnou (štěpí cukry).
  
  Tenké střevo
• skládá se ze 3 částí a to dvanáctníku, lačníku a kyčelníku. Na vnitřní straně střeva jsou krátké výrůstky - klky, které posouvají potravu.
• v celém tenkém střevě dochází k vstřebávání živin přes stěnu střevní do krevního oběhu.
• do tohoto střeva vúsťují játra, jejichž produkt žluč se podílí na trávení tuků. Dále sem ústí slinivka břišní, která vylučuje pankreatické šťávy.
  
  Slepé střevo
• je součástí tlustého střeva, má obsah 50L a probíhá zde kvašení zejména buničiny. Žijí zde nálevníci a prvoci.
  
  Tlusté střevo
• zde končí trávení tuků, dochází zde k zahušťování nestrávených zbytků, které se formují do výkalů a konečníkem odchází ven.
• dělí se na velký a malý tračník
  
  Konečník
• tvoří ho dva svěrače a to vnitřní svěrač, který je tvořen hladkou svalovinou a vnější svěrač, který je ze svaloviny příčně pruhované.
  
  
  TRUS
  Má zelenohnědou barvu, je soudržný a lesklý. Velikost kobylinců se pohybuje kolem 5 cm.
  Kůň kálí po 2 - 3 hodinách a za 24 hod. vyprodukuje 10 - 20 kg trusu.
  
  
  TRÁVICÍ ŽLÁZY
  Patří sem žlázy nacházející se ve stěně trávicí trubice a přídatné žlázy, tj. slinné žlázy, slinivka břišní a játra.
  
  Slinivka břišní (Pankreas)
• leží v blízkosti žaludku a vúsťuje do tenkého střeva.
• vylučuje pankreatické šťávy bohaté na enzymy TRYPSIN (štěpí bílkoviny), AMYLÁZU (štěpí cukry) a LIPÁZU (štěpí tuky).
• protože je to žláza s vnitřní sekrecí vylučuje hormon INZULIN, který reguluje hladinu cukru v krvi.
  
  Játra (Hepar)
• jsou největší trávicí žlázou (3 - 10 kg) a skládají se z několika laloků. Ukládají se v nich živiny a vitamíny, jsou zásobárnou krve, krev se zde zbavuje škodlivin a odpadních látek, které potom vylučují ledviny.
• vstřebané živiny se zde syntetizují. Z jednoduchých cukrů vzniká glykogen, z aminokyselin bílkoviny apod.
• vytváří se v nich žluč a protože kůň nemá žlučník, je žlučovody vedena do tenkého střeva, kde se podílí na trávení tuků.

Krevní soustava

Všechny buňky, tkáně a orgány živočišného těla potřebují ke své činnosti a životu neustále kyslík a živiny a současně neustálé odvádění zplodin látkové přeměny. Tyto úkoly plní krev, která stále proudí v uzavřené soustavě trubic, tj. v krevním oběhu.

Krev tedy v organismu plní tyto funkce:

• přináší živiny a kyslík buňkám
• odvádí zplodiny látkové přeměny
• přináší hormony jednotlivým orgánům
• řídí a udržuje tělesnou teplotu (37,5 - 38,5°C)
• chrání před nemocemi (bílé krvinky)
• reguluje množství vody a soli v těle
  
  Množství krve - 7,5 - 10,5% hmotnosti koně, tj asi 48L.
  
  KREV
• je neprůhledná, červená tekutina

Krevní plazma

• je tekutá část krve, jantarové barvy a obsahuje 90% vody a 10% sušiny. Z toho 9% je organických sloučenin a asi 1% anorganických látek.
  
  Erytrocyty
• jsou to buňky okrouhlého tvaru, u savců nemají jádro, ale u ptáků ano
• obsahují červené krevní barvivo hemoglobin - je to bílkovinná látka, obsahující železo. Na železitou složku hemoglobinu se při dýchání váže kyslík, který se v tkáních předává buňkám - dochází k okysličení buněk a naopak dojde k vázání oxidu uhličitého, který hemoglobin odvádí do plic.
• neustále se tvoří v červené kostní dřeni, má-li organismus dostatek vitamínů skupiny B a minerálních látek (Mn, Cu), ale hlavně železa
• v 1 mm krychlovém je jich asi 7 000 000. Množství samozřejmě ovlivňuje věk, pohlaví, výživa a zdravotní stav.
• životnost červených krvinek je několik týdnů, nejvíce však 120 dní
• odumřelé krvinky se vstřebávají ve slezině
  
  Leukocyty
• jsou to buňky s jádrem, nemají stálý tvar, neobsahují hemoglobin, ale jejich barva je žlutozelená
• samostatně se pohybují, mají schopnost prostupovat stěnou krevních vlásečnic a pronikat do mezibuněčných prostor a na povrch sliznice.
• mají schopnost pohlcovat mikroorganismy, choroboplodné zárodky a zbytky odumřelých tkání. Tato schopnost se nazývá fagocytóza.
• v 1 mm krychlovém je přibližně 7000 bílých krvinek, počet se mění podle zdravotního stavu a na 1 krvinku připadá asi 700 - 1000 erytrocytů.
  
  Trombocyty
• jsou to drobná krevní tělíska, nepravidelného tvaru, jsou křehké a u savců nemají jádro
• žijí 3 - 5 dnů a podílí se na srážlivosti krve
• při krvácení, když se krev dostane do styku se vzduchem se destičky shlukují a rozpadávají. Uvolňují enzym trombokináza, jehož působením vzniká nerozpustný fibrin a krev vytváří sraženinu
• v 1 mm krychlovém je jich zhruba 300 000
  
  Hemokonie
• tvoří se z uhynulých rozpadlých červených krvinek
  
  
  
  KREVNÍ OBĚH
  Tvoří ho vlásečnice, žíly, tepny, srdce a slezina.
  
  Vlásečnice (Kapiláry)
• jsou to nejtenčí cévy, které tvoří husté sítě
• jejich stěnami dochází k přenosu živin do tkání a naopak přechodu produktů výměny látkové z tkání do krve.
  
  Žíly (Vény)
• jsou cévy, které vedou krev do srdce
• jsou uloženy při povrchu těla a jsou vidět pod kůží
  
  Tepny (Artérie)
• jsou cévy, které vedou krev od srdce
• v těle jsou uloženy hlouběji
  
  Srdce (Cor)
• je to dutý svalový orgán
• rozlišujeme na něm 4 povrchové vrstvy:

• Složení srdce:
  Dutina srdce je rozdělena na pravou a levou předsíň a na pravou a levou komoru. Mezi levou komorou a předsíní je otvor s dvoucípou chlopní a mezi pravou komorou a předsíní je otvor s trojcípou chlopní.
  
  Spojení srdce s cévní soustavou je:
• 5 - 8 plicními žílami
• přední a zadní dutou žílou
• srdečnicí (Aortou)
• plicní tepnou (Plícnicí)
  
  Krev může plnit svoji funkci jen když je v cévní soustavě v neustálém pohybu. Tento pohyb zajišťují rytmické pohyby srdce, které vhání krev pod tlakem do srdce. Srdeční tep se skládá ze dvou fází:
• Systoly - při systole se srdce smršťuje a vhání krev do cév.
• Diastoly - při ní srdce ochabuje a naplní se krví. Systola předsíní nastává současně s diastolou komor. Tyto rytmické pohyby udržují krev stále v jednosměrném pohybu.
  
  
  Podle funkce a průběhu cév dělíme krevní oběh na 3 části:
  
  1. Malý krevní oběh (plicní)
• začíná v pravé srdeční komoře, z které plicní tepna odvádí odkysličenou krev do plic, kde se větví na hustou síť vlásečnic kolem plicních sklípků. Zde dojde k okysličení a krev se z vlásečnicové sítě sbírá do 5 - 8 plicních žil, které ji vedou do levé předsíně.
  
  2. Velký krevní oběh (tělní)
• z levé předsíně vede okysličená krev do levé komory a odtud aortou do celého těla, kde odevzdá živiny a kyslík do tkání a buněk. Do krve se vrací produkty látkové přeměny a oxid uhličitý. Tato odkysličená krev se vrací z jednotlivých orgánů přední a zadní dutou žílou do pravé předsíně.
  
  3. Vrátniční krevní oběh (jaterní)
• představuje ho vrátniční žíla, která odvádí krev bohatou na živiny ze žaludku, střev, slinivky břišní a sleziny do jater. Zde se živiny zpracují a krev je odtud odvádí jaterními žilami do zadní duté žíly a tou do pravé předsíně.
  
  
  Slezina (Lien)
• nachází se v levé polovině dutiny břišní
• je plochá , oproti jiným druhům zvířat má trojúhelníkovitý tvar a fialovou barvu (např. u skotu je šedá, u ostatních zvířat hnědočervená a má podlouhlý tvar)
• na povrchu je pouzdro, ze kterého prostupují do vnitřní tkáně přepážky, které dělí slezinu na větší počet oddílů. Uvnitř je dřeň, bohatá na mízní uzlíčky a červené a bílé krvinky.

Dýchací soustava

Orgány dýchací soustavy zajišťují výměnu plynů mezi organismem a prostředím, tedy příjem kyslíku a vylučování oxidu uhličitého.

Dýchací cesty
Tvoří je dutina nosní, hrtan, průdušnice, průdušky a průdušinky.

Nosní dutina

• začíná nozdrami a končí dvěma nosními průchody do hrtanu. Vpředu je vystlána růžově červenou dýchací sliznicí, která zachycuje prach a zvlhčuje přijatý vzduch. V zadu je bledě žlutá sliznice čichová, jejíž hlenovité žlázy vylučují hlen, který chrání a zvlhčuje sliznici.
  
  Hrtan
• je to krátká trubice, složená z pěti chrupavek, které jsou vzájemně spojeny klouby, svaly a vazy. Uvnitř je vystlán sliznicí. Je zde uloženo hlasové ústrojí, které tvoří dvě pružné vazy napnuté mezi štítnou chrupavkou a chrupavkami koncovými. Hlasové vazy a svaly tvoří společně se sliznicí tzv. hlasivky. Mezi nimi je průchod zvaný Hlasová štěrbina.
  
  Průdušnice
• je trubice složená z chrupavčitých prstenců a spojuje hrtan s plícemi. Při kořeni plic se rozděluje na pravou a levou.
  
  Průdušky